Vánoční tradice a zvyky

Pro křesňany jde jednoznačně o oslavu narození Ježíše, pravého člověka a pravého Syna Božího, slaví tajemství vtělení.

Pohané mohou samozřejmě také oslavovat narození Ježíše, ale spíše Vánoce chápou jako svátky lásky a přátelství.

Kdy se Vánoce slaví?

Ačkoli je Ježíš jedna z nejznámějších historických postav, nikdo přesně neví,
kdy se narodil. Došlo k tomu, že se na různých místech slavilo v jiný čas.
Na křesňanském východě se s oslavou začalo 6.ledna, zatímco na křesňanském
západě již 25.prosince.

Příchod božího syna se začal slavit již ve 4. století.

Kde se vzal Ježíšek?

Dříve naděloval dárky svatý Mikuláš. Ježíšek se objevil až v Německu v době
reformního hnutí. Velkým propagátorem byl především Martin Luther (1483-1546).
Ten měl odpor k oficiální papežské církvi a také papežskému Mikuláši a začal
prosazovat nadělování dárků na štědrý den. Z počátku to nebylo jednoduché
a Luther se setkal s nepochopením. Novému zvyku se začalo říkat Christkind
(Ježíšek) a zvyk se později ujal. Těžko si na Ježíška zvykali protestanti
i katolíci a celé 16. století bojoval o svou budoucnost. Nicméně se hojně
rozšířil po téměř celé Evropě. Jen v protestantské Anglii roznášel dárky
sv. Mikuláš, kterému říkají Santa Claus. V Nizozemí podobně roznášel Sinter
Klaas. U nás se Ježíšek zabydlel až v 19.století. Navzdory všem úskalím,
která musel Ježíšek překonat, aby mohl navštěvovat o 24. prosinci lidské
příbytky a rozdávat dárky, patří dnes bezpochyby k nejoblíbenějším a nejznámějším
evropským vánočním duchům.

Betlémská hvězda

Podle Bible se na nebi v době narození Ježíše objevila velká hvězda. Taková,
jaká je vidět v každém betlému. Dnes už každý ví, že hvězda s chvostem není
pravou hvězdou, ale kometou. Podle astronomů se však v době narození Krista
žádná kometa na nebi neobjevila. Dokonce slavná Halleyova kometa prošla přísluním
v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. – objevila se tedy buď příliš
brzo nebo příliš pozdě. Hvězda s chvostem se stala tradicí, až v 15. až 16.
století díky proslulému italskému malíři. V roce 1304 maloval Giotto di Bondone
fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorováním
návratu Halleyovy komety a malba se tak stala vzorem pro mnoho dalších. Tím je vysvětlena
hvězda s chvostem nad Betlémem, ale opravdová Betlémská popsaná v Bibli byla
vysvětlena až německým astronomem Johannesem Keplerem. Ten 17. prosince 1603
pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planet Jupiteru a Saturnu a
spočítal, že k takovému sblížení došlo v roce 7 před n.l. podle tohoto objevu
se tedy Kristus narodil již před naším letopočtem. Tuto skutečnost se podařilo
dokázat až v minulém století, kdy bylo zjištěno, že při tvorbě nového kalendáře
podle narození Krista bylo uděláno několik chyb a tak je současný kalendář
od správného data narození Krista posunutý. Betlémská hvězda, která přivedla
tři mudrce do Betléma je tedy sblížení planet Jupiteru a Saturnu.

Zlaté prasátko

Zlaté prasátko se podle tradic zjevuje za odměnu o Štědrém večeru těm, kdo
se po celý den až do východu první večerní hvězdy postí. tento zvyk patří
k těm nejtajemnějším a dodnes není tato tradice zcela objasněna. Prase však
bylo v předkřesňanských dobách symbolem slunce a o zimním slunovratu, na
který připadají křesňanské Vánoce, se sluneční kotouč ujímá vlády a noci
se pomalu zkracují. Protože půst o Štědrém dni se dříve nebral na lehkou
váhu, pomáhaly prasátku hlídat děti i méně laskavé vánoční bytosti. Dohlížel
na ně “svatý šprech”, který by prý nezaváhal nezbedovi provrtat bříško, aby
se přesvědčil na vlastní oči, že je skutečně prázdné.